Myšlenky starého Fareana

matony
Apprentice chatter
 
Příspěvky: 305
Registrován: 16.01.2012

Re: Myšlenky starého Fareana od matony » ned črc 30, 2017 11:34 am Příspěvek

Dorazil do tábora a nebyl v dobré náladě, cítil to, bylo to větší a silnější. Už je čas, řekl si a vyrazil do města. To bylo jako vždy prázdné, i když tentokrát to pro něj nehrálo roli. Nabral si do zásoby pár bylinek a vyrazil. Prvně se přesunul k Merhabě, tam se prý schromažďují nejvíce. Nečekal, že by je tam potkal, jeho cílem byla ta stavba, o které se domníval, že ukrývá více, než se zdá. Narazil na dva démony, černé jak noc. Zabraný do myšlenek, co stavba skrývá, neuvědomil si, že je to ten zápach, co cítí v nose. Připravil se vyrazil, první boj trval dlouho i na něj, nemohl stále nalést jejich slabou stránku, byly silní, rychle se obnovovali a připadal si, že je snad neporazí. Na magii byly velmi odolní, největší efekt na ně meli blesky a energie.

První boj vyhrál, vydal se na sever, kde by se měli schromazdovat. Sotva ujel pár kroků, ucítil ho, dalšího demona. Jel po čichu, netrvalo dlouho a narazil na další dva. Bojoval sám, kouzlící demon jej připravil o spoustu sil, bylo obtížně jej porazit, ale nakonec to zvládnul. Nestihl ani vydechnout a poblíž cítil dalšího, vyjel mu vstříc, nebyl čas meškat. Narazil na jednu mrtvolu demona a lesního ochránce. Kousek od něj se ozával ryk boje, vydal se k němu a narazil na Wafa. Bylo na čase, aby se zapojil, pomyslel si a společně porazili démona snadněji. Dále již pokračovali spolu.

Další zasávka hostinec na rozcestí. Další 4 demoni, ale tentokrát, to bylo jiné. Démon nejdříve bojoval velkým mečem, ten pak odhodil a začal i kouzlit, nezvyklé. Netrvalo dlouho, ale i tuto komplikaci společně zvládli. Fensalir se cítil divně, těžce, něco nebylo v pořádku. Jako hromada démonu v pořádku nebyla, ale bylo to něco jiného. Pohlédl na moře, nadechl se a zakašlal. Síra, slabě cítit, ale je tam. A ta podivná mlha.....Arghan. Waf se jej pořád na něco ptal, odkud to vše ví, co mu tají a co mu neříká, ale jeho starostí bylo vybít démony. S doněmkou, že centrem je Arghan, věděl, kde by měl démony hledat a tam je také nacházel. Podél celého pobřeží, sever, jih, východ i západ. A co hůře, někteří se zatoulali i do vnitrození, jeden byl u rozcestí k odboji Merhaby, druhý na severu u kaplicky. Poté se rozdělili, Waf si zajel pro zásoby a Fensalir se odebral do tábora. SOtva se tam přenesl, ucítil to. Je tady......."jsi až příliš daleko" pronesl nad mrtvolou démona.

Možná, možná ho už budou poslouchat a nebudou to zlehčovat. S Wafem se setkali ve městě, rekl mi, ať dojede do Min-ocku, že jede napřed. Ve spěchu a za silného větru z moře jeho čich nerazegistroval ten hnusný pach, když se ale v Min-ocku zastavil, otočil koně a vyrazil vstríč poslovy z pekla. Vyvolal pomocníky a pustil se do něj, z druhé strany přicválal Waf a dostali jej do křížového boje, démon neměl šanci. V Min-ocku byl klid, objeli ještě skálu a vnitřní údolí. Jeho domněnky se potvrdili....

O pá rminut stáli před bránami Nelie. "Už si to řekl Nunce?" zeptal se ho Waf. "Má dost starostí se synem, ještě jí nechám mimo dění, ať se věnuje Anubarovy, zatím, to zvládneme sami. Kolik jich bylo, minimálně 17?" zeptal se Fensalir. "Minimálně" odvětil mu Waf a pokračoval "Nelye je příliš blízko, naštěstí má bariéru"....Fensalir sledoval podivné dění směrem na Arghan a tu záhadnou mlhu a jen mezi dumáním bezmyšlenkovitě Wafovy odpověděl "Prozatím....."

Ten večer se vše změnilo...

matony
Apprentice chatter
 
Příspěvky: 305
Registrován: 16.01.2012

Re: Myšlenky starého Fareana od matony » pon led 15, 2018 2:27 pm Příspěvek

Vystoupil ze stromořadí, upravil si robu, vyčaroval koně a vyjel na obvyklou kontrolu, zda se demoni opět neukazali. I dnes jeho pátrání skončilo s nulovým výsledkem, jen nevěděl, jestli má být rád, nebo se má bát, co vlastně chystají, když se tak dlouho neobjevili.

Možná to má spojitost něco s tím, že ona loď, která je měla na Arghan dopravit, již se v doku ani okolí nenechází, to bylo docela zvláštní, že by to mělo spojitost? Cestou kolem vnitřního moře navštívil i staré přátelé, vyjmečně jim nepřinesl žádnou špatnou zprávu, strávil u nich nějaký čas a vydal se do jejich tábora. Pár dnů pobude a pak se uvidí. Prý když se ukáže, tak se dějí špatné věci, no uvidíme, třeba to tentokrát bude jinak.

Navštívil ještě Gheerské cvičiště, domysle si, že ono člověk, o kterém se šušká, bude onen muž, kterého znal od doby, co vstoupil do Gheeru. Asi měl pravdu, nebyl tam, zamířil tedy k hrobce, kde se mu před vraty poklonil a požádal Gaiu, aby jeho duši opatrovala.

Předchozí

Zpět na Ozvěny

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník